Postavený v roce 1866, dům číslo 238 se tyčí do výšky pěti podlaží nad suterénem. Na pozemku o rozměrech 19 × 100 stop má přibližně 4 600 čtverečních stop obytné plochy, nově restaurovanou fasádu v odstínu vápence a obložený výtah obsluhující všechna podlaží. Interiéry utvářel jeho obyvatel ze 60. let 20. století Pierre Scapula, pařížský designér, mezi jehož zakázky patřily interiéry jachet pro Stavrose Niarchose a newyorské a pařížské domy princezny Lee Radziwillové. Scapula je autorem francouzské atmosféry, kterou v domě vidíme dnes. Později se dům stal newyorským sídlem prvního zástupce Evropské unie při Organizaci spojených národů. V současnosti je restaurován na muzejní úroveň v duchu 18. století.

Po vstupu vás přivítá sled místností, které jsou pro klasickou městskou vilovou architekturu nepostradatelné: předsíň, velký salon a přijímací pokoj.

Nejprve vstoupíte do prostorného foyer, které výtahem zpřístupňuje celý dům a zároveň zajišťuje soukromí ostatním podlažím. Obložení je zde jednoduché, inspirované strážní halou před soukromým apartmá Ludvíka XV. ve Versailles, a vzor mramorové podlahy, komoda bombé, zrcadla i nástěnná svítidla odpovídají danému období. Z foyer se vstupuje do šatny pro hosty a do zlaté a onyxové toalety v okázalém rokokovém stylu.

Poté vystoupáte po širokém schodišti, které není zcela uzavřeno stěnami a umožňuje vizuální propojení prostoru pod ním se zrcadly a křišťálovým lustrem velkého salonu. Zde jsou dvanáct stop vysoké stropy a tři sta let staré obložení a krb ve stylu Île-de-France, které Scapula přivezl z Francie. Krb na dřevo je funkční. Velké zrcadlo nad krbem obsahuje obraz Nicolase Lancreta (1690–1742) a elektrifikovaný starožitný křišťálový lustr pochází z rezidence baronky Albuquerqueové v domě Dakota. Dvoje francouzské dveře vedou na balkon s výhledem na klidnou zahradu. Parketová podlaha typu Versailles, starožitné vybavení a integrovaný zvukový systém završují tuto výjimečnou místnost.

Sousedí s ní přijímací pokoj, který Scapula upravil jako Salle de Glace neboli zrcadlový pokoj, v němž napodobil oblíbený interiér 18. století s panely autentických proporcí a lištami pokrytými zlatými plátky. Uzavřené knihovny, pozlacená bronzová svítidla a velký psací stůl umožňují využívat prostor jako pracovnu, knihovnu nebo další místnost pro společenská setkání.

O patro výše se nachází hlavní ložnicové apartmá s obložením z francouzského dubu v povrchové úpravě au cappuccine. Dovozový francouzský krb završuje více než sto let stará nástěnná malba na plátně „Stavba římského fóra“, kterou první majitel domu číslo 238 přivezl zpět do New Yorku ze svatební cesty. K dispozici jsou dvě šatny typu walk-in a vestavěné úložné prostory; k apartmá přiléhá koupelna z bílého carrarského mramoru se šest stop dlouhou vanou pro koupání vleže a dvěma umyvadly.

Na stejném podlaží, v přední části budovy, se nachází pokoj pro hosty, upravený ve stylu malé Chambre de Parade a pozoruhodný závěsy u postele a obložením. Stěny jsou potaženy hedvábím Scalamandré a pokoj je zařízen ve stylu Ludvíka XV. Koupelna s oknem, přístupná přímo z ložnice, je dokončena zeleným mramorem s velkým, vzácným umyvadlem z fialového mramoru; součástí převlékárenské koupelny jsou skříně a vestavěné úložné prostory.

V podlaží nad ním se nachází benátsky zdobená ložnice s výhledem do zahrady, krbem, třemi sklopně-otočnými okny, převlékárnou s bílým umyvadlem a zlatými armaturami a nožkami, šatnou typu walk-in a koupelnou dokončenou pěti druhy mramoru. V přední části je apartmá pro personál se dvěma pokoji a koupelnou, které lze oddělit od zbytku domu a kam se lze dostat výtahem. I zde se nacházejí pozoruhodné prvky: čelo postele je kvalitní bronzový odlitek, který nyní podle všeho pochází z nadedveřního panelu dávno zbořené severní fasády nádraží Grand Central Terminal.

Konečně penthouse v pátém podlaží, provedený v moderním stylu poloviny 20. století, zcela odlišném od zbytku d-

Built in 1866, Number 238 rises five stories over a cellar. It has approximately 4,600 square feet on a 19 by 100-foot lot, a newly restored limestone-toned facade, and a paneled elevator serving every level. Its interiors were shaped by its 1960s occupant, Pierre Scapula, the Parisian designer whose commissions included yacht interiors for Stavros Niarchos and the New York and Paris homes of Princess Lee Radziwill. Scapula is responsible for the French ambiance we see in the house today. Later, the house became the New York residence of the first European Union Representative to the United Nations. At present it is restored to museum quality standard in the spirit of the eighteenth century.

Upon entering you are greeted by the sequence of rooms mandatory to classic townhouse architecture: Anteroom, Grand Salon and Drawing Room.

First, you arrive at the room-size Foyer, which provides access to the whole house by elevator while assuring privacy to the other floors. Here the paneling is simple, patterned after the Guard Hall outside the Louis XV private suite at Versailles, and the marble flooring pattern, the bombé chest, the mirrors and the sconces are all appropriate to the period. A guest closet and the Gold and Onyx Powder Room, in the flamboyant Rococo style, open off it.

Next, you ascend the wide stairway, which is not fully enclosed by walls and allows a visual connection from the space below to the mirrors and crystal chandelier of the Grand Salon. Here are twelve-foot ceilings and three-hundred-year-old Île-de-France style paneling and a fireplace, both brought from France by Scapula. The woodburning fireplace works. The large mirror trumeau contains a painting by Nicolas Lancret (1690-1742), and the electrified antique crystal chandelier came from the residence of the Baroness Albuquerque in the Dakota. Twin French doors open to a balcony overlooking the tranquility of the garden. Parquet de Versailles flooring, antique furnishing and an integrated sound system complete this exceptional room.

Adjoining is the Drawing Room, styled by Scapula as a Salle de Glace, or mirror room, in which he replicated an eighteenth-century favorite with authentically proportioned panels and gold leaf moldings. Enclosed bookcases, doré bronze lighting fixtures and a large desk allow the space to be used as an office, a library or additional entertaining space.

One floor above is the Primary Suite, paneled in French oak in an au cappuccine finish. The imported French fireplace is topped by a canvas mural more than a hundred years old, "The Construction of the Roman Forum," brought back to New York from his honeymoon by the first owner of 238. There are two walk-in closets and built-in storage, and adjoining is the white Carrara marble bath with a six-foot soaking tub and double sinks.

On the same floor, at the front of the building, is the Guest Room, styled in the manner of a small Chambre de Parade and notable for its bed hangings and paneling. The walls are covered in Scalamandré silk, and the room is furnished in the Louis XV style. The ensuite windowed bath is finished in green marble with a large, rare purple marble vanity sink, and the dressing bath contains closets and built-in storage.

On the floor above is a Venetian decorated bedroom overlooking the garden, with a fireplace, three tilt-and-turn windows, a dressing room with a white vanity sink and gold fixtures and legs, a walk-in closet, and a bathroom finished in five kinds of marble. At the front there is a two-room-and-bath staff suite which can be shut off from the rest of the house and reached by elevator. Even here wonders abound: the headboard is a high-quality bronze casting that now appears to have come from an overdoor panel of the long-demolished north facade of Grand Central Terminal.

At last , the fifth-floor penthouse, done in a mid-century modern style, entirely different from the rest of th